Obsah
- Ambivalentní styl a typ přílohy
- Ambivalentní odolný typ uchycení
- Ambivalentní pasivní typ
- Ambivalentní připoutání u dospělých
- 1. Potřebují over-the-top ověření od svého partnera
- 2. Stali by se přilnavými a majetnickými
- 3. Zahájili by přípravu na rozchod
Dnes je všeobecně známo, že vztah mezi rodičem a dítětem má dlouhodobé účinky na chování dítěte. Přítomnost nebo nepřítomnost obou rodičů je prvním a nejvlivnějším modelem jejich budoucích mezilidských vztahů.
To je pravda, i když si nikdo opravdu nepamatuje, jak to bylo v prvních třech až pěti letech jejich života.
Ambivalentní vztah k vazbě nastává, když dítě dostává od rodičů pouze sporadickou péči.
Kojenec bude instinktivně hledat emocionální a fyzickou ochranu před lidmi, které vidí. Po několika měsících začínají poznávat důležité lidi ve svém životě, jako je jejich nukleární rodina nebo pečovatel. Očekávají od těchto lidí určitou míru náklonnosti a ve chvíli, kdy dojde k rozpojení mezi realitou a těmito očekáváními, se vyvine ambivalentní chování.
Nepravidelná péče od těchto lidí bude matit dítě. Nevyvinuli schopnosti kritického myšlení, aby zjistili nedůsledné zacházení, které se jim dostává. Kvůli tomu dojdou k nejjednoduššímu závěru. Je to jejich chyba. Tak se začíná projevovat chování ambivalentní připoutanosti.
Ambivalentní styl a typ přílohy
Existují dvě různé podtřídy ambivalentních stylů příloh.
Ambivalentní odolný typ uchycení
Je to tehdy, když dítě nebo nakonec dospělý zoufale hledá pozornost, ale je odolný vůči vztahům. Z tohoto typu se rodí tyrani, delikventi a casanovové.
Chtějí být středem světa a dělat, co mohou, aby získali pozornost a intimitu, ale odmítají ji opětovat.
Ambivalentní pasivní typ
Je to úplný opak odolného typu uchycení.
Bojí se úsudku a spojení, a vyhýbají se tak interakci s ostatními lidmi. Jsou společensky nepříjemní, ale zoufale chtějí společnost.
Jakmile je někdo schopen prolomit komunikační výzvy, stane se extrémně přilnavým a majetnickým.
Ambivalentní připoutání u dospělých
Styly příloh se liší pouze tím, jak se zobrazují na veřejnosti. V osobních vztazích působí všechny typy ambivalentních stylů připoutanosti stejně. Vždy pochybují o sobě, o svém partnerovi a o vztahu jako celku.
Vždy očekávají, že je lidé opustí. Projdou extrémy, aby tomu zabránili, od jemných akcí až po udušení partnera. Budou neustále potřebovat ujištění v lásce, péči a náklonnosti. Nejistá a ambivalentní příloha je pro druhou stranu vztahem s vysokou údržbou.
Vždy budou vyžadovat pozornost svého partnera, ve chvíli, kdy se cítí opomíjeni, interpretují záležitost v extrémně negativním světle. Jejich podvědomé vzpomínky z dětství jim napoví, že žádný vztah není stabilní a lidé odejdou bez zjevného důvodu.
Jakmile se jejich zaneprázdněná nebo ambivalentní porucha připoutání projeví, reagují na „mírné zanedbávání“ různými způsoby.
1. Potřebují over-the-top ověření od svého partnera
Zralému jedinci ve vztahu, který hledá ujištění od svého partnera, postačí objetí nebo pár slov. Osoba s poruchou ambivalentní připoutanosti bude potřebovat plnohodnotné rande s dárky, květinami a jinými formami náklonnosti.
Jejich nejistota nebude uspokojena jednoduchými slovy nebo známkami náklonnosti. Za předpokladu, že by jejich partner chtěl ve vztahu pokračovat, museli by tvrdě pracovat na stabilizaci situace, i když neudělali nic špatného. Jak můžete říci, tento druh osobnosti je nepříjemný a rychle stárne.
Partner nakonec opustí dusivý vztah a dále posiluje všechna podvědomá ospravedlnění chování ambivalentního připoutání.
2. Stali by se přilnavými a majetnickými
Někteří lidé s poruchou ambivalentního připoutání budou proaktivně chránit svůj vztah. Místo toho, aby od partnera požadovali ujištění a potvrzení, dali by je na velmi krátké vodítko.
Jejich zapomenuté vzpomínky z dětství na opuštění a neuspokojené potřeby se projeví v intimním vztahu nebezpečnou formou pronásledovatele. Ve snaze udržet vztah pohromadě se stanou ovládajícími a manipulativními.
Logikou zde je zabránit jejich partnerovi v rozhodování, které by vedlo k rozchodu, partner ambivalentní poruchy bude dělat všechna rozhodnutí za oba.
Očividně to většině lidí nebude sedět. Existují masochističtí lidé, kterým by se to mohlo líbit, ale pro většinu populace je tento druh vztahu nezdravý a represivní.
Nakonec by ze vztahu odešli a ambivalentní připoutanost se rozhodne příště se více snažit. Jejich negativní předpověď se stává sebenaplňujícím se proroctvím.
3. Zahájili by přípravu na rozchod
Ne všichni lidé s ambivalentní nebo zaujatou osobností připoutanosti aktivně zabrání rozpadu vztahu. Spousta z nich je již zvyklá na kruh zoufalství, vztahu, opuštění a nebudou bojovat s tím, co považují za svůj „osud“.
Nezáleží na tom, zda jsou znamení, která vidí, skutečná, vymyšlená nebo špatně interpretovaná. Předpokládali by to nejhorší a podnikli kroky, aby „postoupili“. Zahrnuje to zoufalé hledání nového partnera. Aby se ochránili před opuštěním, budou první, kdo opustí vztah na fyzické a emocionální úrovni tím, že si najdou nového partnera.
Neobviňují svého partnera ze svých nedostatků, pouze věří, že je to přirozený průběh věcí, které lidé spojují, rozcházejí, oplachují, opakují.
I když zoufale hledají hluboké pouto s osobou, zjistí, že je nemožné člověku důvěřovat a toto pouto vytvořit.
Jejich trauma z dětství jim říká, že nezáleží na tom, kdo je nebo co dělá, všichni budou jednat nepředvídatelným způsobem. Bez ohledu na jejich činy nebo nečinnosti tedy jejich partner časem odejde. Ambivalentní připoutaná osoba vstoupí do vztahu s tímto myšlením a stejně jako předchozí dvě chování, i toto povede k seberaplňujícímu proroctví a dále ospravedlní jejich nefunkční chování.
Ambivalentní znamená konfliktní a ambivalentní připoutání podle definice je chování, které působí v rozporu s jejich touhami. Nesrovnalosti, kterých se jim dostalo v raném věku, se nyní projevují jako destruktivní a kontraproduktivní akce nebo reakce. Nyní, když jsou dospělí, jim jejich matoucí činy brání ve zdravém a naplňujícím vztahu.